Naprosto chápu tvou depku. Když jsem se dozvěděla, že mám Bechtěreva a co to obnáší, měla jsem pocit, že bude můj život na prd. Měla jsem stavy, kdy jsem tak trpěla, že kdybych neměla dceru, spáchala bych sebevraždu. Naučila jsem se s tím žít, navíc se mi Bechťák zklidnil. U covidu je velká pravděpodobnost, že se stav bude lepšit. U Bechťáka se horší. A nejhorší to je, když se nehýbáš. Teď ležím s covidem, ta virová bolest kloubů přechází v bechťáckou. Nevím, jak se otočit, posadit, čím podložit klouby... Už se těším, až se budu plouhat po baráku mimo pelech.
Držím palce a věřím, že se ti stav bude postupně zlepšovat, vydrž!