Sally,

"A jsou lidi, kteří potřebují nějaký cíl, důvod. Náš puberťák půjde poměrně bez problémů přehazovat kompost, stavět plot, uklízet garáž - ale projít se kolem parku fakt nepůjde. "

V čem je problém? Já někomu vnucuji chodit kolem baráku? Pokud se bavíme o dvanáctiletých dětech, tak já to chápu tak, že jsme za ně zodpovědní, i za jejich vývoj a zdraví. Děti často kopírují životní styl svých rodičů (pohyb, strava, návyky), mnoho obézních dětí by mohlo být úplně jinde, kdyby rodiče nebyli laxní a alespoň trochu se snažili s tím něco dělat. To samé zkažené zuby (a to už u batolat - i takhle malé děti se musí ošetřovat pod celkovkou, i takhle malé děti mají už korunky). A ne - opravdu u většiny z nich není problém genetika. A co se týče duševního zdraví - nechat děti sedět nonstop u PC, kde sledují bůhví co, jim moc psychické pohody nedodá.
Já děti netahám ven násilím, ale psala, jsem, že jsou to snad rozumní lidé (i když nějak hormonálně rozhození) a že předpokládám alespoň nějakou možnost kompromisu. Práce na zahradě je fajn - sama jsem psala, že syn s manželem se zahradě věnují.