"Představa, že stačí vysvětlit, že potřebuje čerstvý vzduch, je úsměvná. Nebo že se zavelí "jdi ven" a on se zvedne a půjde."

To ale nikdo nepsal. Napsala jsem pár příkladů.
Dnes se dost mluví o tom, že se hodně dětí nevrátí ke sportu. Je to tím, že si zvyknou, že nic nemusí. Nemusí trénovat. Nemusí nikoho poslouchat. Přitom před covidem to dělaly. A to i děti dospívající. Jsem si vědoma toho, že jsou extrémy, že má někdo opravdu povahu, na kterou se těžko hledají páky. Ale jinak bych těm dětem víc věřila, že je nějaká cesta, jak tuhle pandemii ustát i ve společné rodinné izolaci.