je pochopitelné, že člověk cítí pocit viny, dojde-li k újmě tvora, jehož opečovával a nesl za něj zodpovědnost... potřeba najít viníka je pak taky logická - viníš sebe, žes nereagovala na pískání, viníš dceru, že nezavřela dvířka (což si ale zakazuješ a nepřipouštíš, protože i ta dcera je vlastně tvou zodpovědností a najdeš si pro ni omluvu) a viníš psa - což je ovšem to nejnespravedlivější... takže klidně smutni pro zmařený živůtek hlodavce, ale odpusť vám všem a hlavně psíkovi - on přece nic neprovedl a není to žádný zabiják, fakt si to nezaslouží...
btw nikdy nevíme, jaké instinkty mohou vyplout na povrch a i my lidé se občas dostáváme do situace, kdy naše reakce je čistě atavistická