asi tak. Jinak já o kus dříve, ale velmi podobně.

Ale už mi taky nedělá problém říct třeba příjemnýmu člověku, že je mi příjemný. Nebo mladýmu hezkýmu člověku.. "vy jste tak hezká/ý"

Nebo dědkovi nerudnýmu, co fakt sprostě spustí, že mu vadíme ve výjezdu.. "my jsme zastavili, hned jedeme, nechceme tu parkovat, potřebujete vyjet teď hned?, značku vidíme, jen jsme zastavili, připoutáme dítě a jedeme"

prdlajs potřeboval vyjet, měl tam značku.. šlo o houby. Nadával furt a sprostě.. já se pořád usmívala a opakovala, aby nebyl sprostej, že nebude mít lepší den. No určitě neměl, myslím, že jsem ho tím dost vytočila..dle toho jak bufal.. při odchodu. Jeho volba.