"Monty, předně pohovor je záležitostí, která tě v případě úspěchu nezavazuje přijmout pracovní pozici a přistoupit na firemní kulturu, takže vymezování se (nejde-li o dotazy kolidující se zákoníkem práce -děti, stav, víra, nakonec i věk) je sebestřednost."

Libiku,
nikoli. Není to ani sebestřednost, ani vymezování se. Jde o normální a zdravou míru "asertivity", kdy si prostě nenecháš nasrat na hlavu, pokud si na ni nasrat nechat nechceš. Nevím, k čemu je dobré se (nejen na pohovoru) servilně ponižovat nebo naopak halasně vychvalovat, pokud ti taková věc není vlastní. Ať už ten pohovor vede sebevětší blbec, má právo na reálný obraz "žadatele" a ne na "načetl jsem si na netu, co mám odpovídat na blbé otázky", a podle něj se rozhodovat. Stejně jako ten žadatel.