Monty, předně pohovor je záležitostí, která tě v případě úspěchu nezavazuje přijmout pracovní pozici a přistoupit na firemní kulturu, takže vymezování se (nejde-li o dotazy kolidující se zákoníkem práce -děti, stav, víra, nakonec i věk) je sebestřednost. U pohovoru nedělá firma konkurz na to, by ty ses laskavě ucházela o místo, ale je to obráceně. Brát tu práci nemusíš a dokonce ji můžeš odmítnout s vysvětlením "nelíbilo se mi, že jste se mi ptali na to, kde se vidím za 10 let", ale pohovor samotný je seriózní věc.

A k samotné vizi do budoucna, pokud se neucházíš o brigádu prodavače zmrzliny na 3 měsíce, ale chceš pracovat na dobu neurčitou ve firmě, která má jistě vizi na příštích 10 let, proč by to byla blbá otázka? Někdo chce růst, někdo chce dobře dělat to, co už umí, někdo je dokonce tak zaujat oborem, že může firmě věnovat svoji invenci. Je to prostě normální otázka.