Nejvíc mě naučil psát slohy táta. Ve škole se to jen zadalo, pak člověk dostal červeně podtrhaný hrubky a že je tam moc "je" a "který", ale vůbec se neučilo, jak to udělat líp. Navíc ty slohy učitelky předčítaly nahlas před celou třídou (nebo k tomu nutily autory). Dokonce jedna učitelka na gymplu ty fejetony předčítala nahlas i v kabinetě ostatním učitelům pro pobavení.

Naštěstí učitelky mých dětí pracují se sebehodnocením podobně, jako Divá Bára, Báro díky za tvůj příspěvek o práci s dětmi v bezpečné atmosféře. Což je něco dost jiného, než úvodní zadání slohu.