"Na druhou stranu, co je špatně na sebehodnocení? Udělal jsem pokrok v ..., moc se mi nedaří ...,"

Na tom není špatné nic, ale chce to respektovat, že si někteří to sebehodnocení chtějí nechat pro sebe.

Vzpomínám na jeden tábor. Měli jsme se každý večer sebehodnotit. Bylo mi asi 10, styděla jsem se ohodnotit 5 hvězdičkami, přestože jsem se celý den chovala normálně, tak mi to přišlo jako sebechvála. Dala jsem si ten první večer 3 hvězdičky. Ovšem pak jsem viděla, že ti největší gauneři, co celý den provokovali a dělali kraviny, si dali bezostyšně pět (plný počet). Tak jsem si od té doby dávala taky pět, jako všichni, byla to trapná fraška.