"V zásadě to bylo o dost nepříjemnější než třeba práce u pásu v továrně. Je to stejný jak ten tovární pás, jenže u pásu se člověk aspoň nemusel tvářit mile na zákazníky a proklientsky komunikovat."

Půlko,
nebyla jsem sice na brigádě v hypermarketu, jen v malém obchůdku s potravinami, ale přišlo mi to 100x lepší než v továrně u pásu, protože v tom obchůdku se aspoň něco dělo. Přišli lidi. Pokaždé jiní. A když stejní, tak jinak oblečení. Něco kupovali, na něco se ptali, člověk si mohl představovat, co jsou zač, proč kupují zrovna tohle, kam jdou a co tam budou dělat. Chtěli nakrájet salám nebo sýr, něco podat z regálu. "Pás" je naprosto ubíjející stereotyp. Sedíš/stojíš a čumíš na pořád stejné výrobky a děláš pořád totéź. Mě když na brigádě posadili k pásu s výstupní kontrolou, po jedné směně mě zase přeřadili jinam, protože jsem několikrát za směnu usnula. Je to spolehlivější uspávač než počítání oveček. Všechny ostatní práce v té továrně se daly zvládat, i když to byly mechanický úkony furt dokola, ale člověk někam musel jít, tam vykonat tu práci, hotový výrobek/polotovar někam odnést... sezení u pásu ne. Jestli pro každého existuje jeho osobní peklo, pro mě tu budou nekončící směny u pásu, po kterých v pravidelných intervalech jede jeden a ten samý výrobek.