Moje kamarádka mi dnes volala, že už nezvládá bydlení se svou matkou. Bydlí v domě, ona se svým manželem a dětmi nahoře a její matka dole. Před covidem to bylo prý v pohodě, ale co je doma na ošetřovném s dětmi a její matka nově v důchodu, tak prý asi zešílí. Matka se ráno vzbudí, neučesaná, jen v tričku, vyleze nahoru za nimi a přeje jim dobré ráno. Jde pak dolů, všechny dveře nechá otevřeny, pustí televizi nahlas a leží. Pak nahoru něco zahuláká a když se nikdo neozve, zas tam jde. Děti mají online výuku, kamarádka u nich sedí. Jak to vidí její matka, začne nadávat, že to za nich nebylo, něco o vládě atd. Jde zas dolů a kouká na tu televizi a takhle se to opakuje celé dny. Jednou za týden se vydá do obchodu. Na procházku nejde, bydlí na vesnici, kde je jen pár domů a nikde nikdo, les, řeka, kopce atd, ale co by tam viděla a bolí ji nohy. Takže celé dny jen takhle prudi. Neuklízí, má prý bordel doslova, má kočku a s tou mluví jak s miminkem, chová se k ní tak, když děcka proletí kolem kočky, nadává jim, ať nebehaji, že chudák kočka atd, s dětmi si nehraje a ani se o ně nijak nezajímá, jen ta kočka. Už nevím, co jí poradit, jak se zachovat, promlouvala s ní už tolikrát, že až skončí výuka, půjdou za ní, dají si kafe třeba, ale ne, ona půjde za nima kdy ona chce a ne, když se to hodí děckam nebo kamarádce. Na procházku s nima nechce, koukat na film, cokoliv proste ne. Jen hulakat nahoru a chodit tam, kdy ona už a za vhodné. Co s tím? Je sama, manžel byl alkoholik a rozvedli se.