Tizi, ono tohle nebude jenom pohlavím, ale i celkovým založením. Já se o syna v tomhle smyslu taky nebojím, ale ne proto, že je kluk, ale protože je chytrý i sociálně inteligentní, takže poučení, která dostal, dokáže vstřebat a pochopit a věřím, že 1) by se nenechal do podobných komunikací vůbec zatáhnout, 2) kdyby se to přesto stalo, dokázal by požádat o pomoc nebo sám tu záležitost ukončit. Což bych, jak jsem poněkud "neskromně" přesvědčená, dokázala zvládnout v podobné situaci v pubertě i já. O dceru mám větší obavy nejen kvůli pohlaví, ale opět spíš kvůli povaze, je jiná než syn a dovedu si představit, že by se dokázala do podobných věcí zamotat a pak nevěděla, co s tím. Ale přeci jen taky doufám, že by nakonec dokázala jakékoliv potíže sdílet a nechat si pomoct ...