Vyjdu z toho, že by to byla pravda, ne JPP, což není jisté.

Co je to řešit? Jelikož by mi to nebylo jedno, s manželem bych asi promluvila. Přes jednorázovou nevěru bych se asi přenést dokázala. Ale nebylo by to pro mě jednoduché. A mlčet o problémech je ve vztahu špatně. Proč se vnitřně užírat? Nevěrník by byl buď v pohodě nebo by ho trápily výčitky svědomí, v obou případech by mlčení bylo chyba.

Přemýšlím o kamarádce, která informovala. Opravdu blízké kamarádce bych o nevěře jejího manžela asi řekla, ale jen pokud bych měla absolutní jistotu. A vždycky bych zvažovala, jestli pravda moc neublíží. Kdyby šlo spíš jen o známou a kdybych si nevěrou nebyla absolutně jistá, mlčela bych.