" Lavi, spíš si musíš rozmyslet, co vlastně zvládneš tolerovat a co už ne. Evidentně partnera trochu "potřebuješ", minimálně kvůli penězům, asi i kvůli pocit, že "někoho máš" a možná ho máš ještě pořád ráda. Takže bych asi povážila ty výhody x nevýhody a rizika podle toho jednala dál. Ty hry, jestli to dobře chápu, "jenom" žerou čas - tj. cosi jako "časově náročný koníček" - tak tam bych ho asi nechala cca být a žádala jenom o nějakou účast na potřebných činnostech v domácnosti. Pití je samozřejmě horší, obzvlášť, pokud je opilý nepříjemný. Jestli pije u těch her, nebylo by možné ho nějak nalákat na jiné činnosti, které by ho bavily, případně byl ochoten je dělat a zároveň ho zabavily jak od her, tak od pití? Asi bych nedávala žádná striktní ultimáta ve smyslu přestaneš úplně hrát a pít alkohol, jinak končíme (pokud tedy vlastně vztah končit nechceš), spíš bych se snažila o dohodu v pozitivním smyslu - třeba, že by bylo fajn se každý večer (nebo třeba 2x nebo 3x týdně) společně projít nebo si zacvičit nebo třeba zahrát na hudbní nástroje (netuším, co by Vás bavilo) a že bys moc ocenila, kdyby mohl např. vozit nákupy nebo dělat to a to ... Netuším, do jaké míry ho lze motivovat společnými činnostmi s dětmi, když nejsou jeho ..."

Moniko, hry jsou to strategické, to ano...ale jako časově náročný koníček to neberu, protože vidím, že to už chorobné - patologické hraní. Chová se jako malý kluk. Jde něco dělat na zahradu a tajně si hraje, abych to neviděla, ale podle toho, kolik stihne práce, hraje většinu doby. Když hraje doma, a řeknu mu, že jdu k němu, dodělá si ve hře nejnutnější a věnuje se mi. Když se ještě dalo chodit do hospody, tak jsme byli s přáteli posedět a on se nevracel z WC a tak tam šel kámoš, jestli se něco nestalo a on hrál(na chalupě nebyl internet, v mobilu nemá) takže to už zasahuje do funkčního života. Já ho nějak nestíhám, ale třeba jdu na zahradě okolo, pro něco a vidím to(radši bych to snad ani neviděla). Myslím si, že hry má namísto alkoholu, protože vidí, že ten chlast je průšvih....buď pije nebo hraje. Když ho požádám o něco v domácnosti, tak to udělá, je-li to malá snadno splnitelná věc. Věci, které vyžadují hodně času donekonečna odkládá.
Ano, přesně jsi to vystihla: jde o to, co jsem ochotna tolerovat a že ho potřebuju, s důvody naprosto souhlasím). Hodně mi vadí, že mi to dělá za zády(to dělá proto, že ví, že se mi to hodně nelíbí). Podkopává to naši důvěru.
Věřím, že když mu budu vymýšlet program, co ho bude bavit, od her ho často dostanu, ale žijeme v lockdownu, krom procházek a běžek nic dělat nejde. My máme dost práce se zvířaty, která máme a se zahradou a tam se bude zašívat a hrát tajně. Fakt nechci být stihačka, a kontrolovat ho.