No, čistě teoreticky, kdyby se zjistilo, že vychovávám cizí dítě a to dítě bylo nějak problematické, asi bych tím zjištěním ztratila tu motivaci ho vychovávat a nějak se kvůli němu obětovat. Přeci jen, když je to dítě vlastní a má nějaké problémy, tak je samozřejmé, že mu pomáhám i když není úplně v pohodě a není to s ním snadné, ale u cizího nevím, jestli bych se tím dala tak omezit. A představa, že moje zdravé dítě vyrůstá s cizí rodinou, tak to už vůbec ne. Asi bych je chtěla vyměnit za každou cenu, i když bych tím naopak měla získat svoje dítě nestandardní, protože bych chtěla mít jistotu, že se mu dostane té nejlepší péče a pokud se jeho stav nikam výrazně neposune, není to tím, že by se mu nevěnovali, ale jen proto, že už to dál ovlivnit nejde.
Naštěstí to řešit nemusím, děti jsou nám tak podobné, že opravdu není pochyb, že jsou naše /navíc jsme je po porodu nespustili z očí ani nevydali z ruky, takže ani nebylo kdy je případně zaměnit /a na pokoji jsme byli taky jen my jako rodina/.