Federiko, taky jsem si říkala, že těžko takhle hypoteticky říct, co bych udělala a cítila, kdybych v té situaci byla...momentálně ze svého pohledu bych to dítě, které bych 6 let vychovávala, nedala ani za nic...bylo by prostě "moje". A i kdybych věděla, že to druhé je opravdu moje, nejsem si jistá, jestli bych mu chtěla udělat to, že bych ho vytrhla z prostředí, kde 6 let spokojeně vyrůstá...asi by se ve mně praly dvě věci - jedna, že to dítě je moje a ta druhá, že pokud je v té rodině šťastné a spokojené, tak bych mu to asi nechtěla udělat, že bych jim ho vzala... Ale tím, že to ty děti vědí, tak je to ještě komplikovanější... A když ten autistický chlapeček to oznámení, že je vyměněný, vzal tak pragmaticky, jako že "to dává smysl", tak mě úplně zamrazilo, protože jsem si dovedla živě představit, co musela cítit ta máma...ostatně mám v něčem trochu podobné dítko doma, taky některé sociální vztahy má prostě hozené jinak a spousta věcí mu nedochází a musíme mu je pracně vysvětlovat a vím, jak je někdy těžké to přijmout, že reaguje prostě jinak, než by člověk čekal...
Každopádně seriál se mi moc líbí, sleduju s napětím každý díl a ti kluci to hrají naprosto úžasně! Až mě vždycky mrazí, jak opravdově to působí...