Když jsme bydleli v paneláku, občas se stalo, že se něčeho polekal papoušek nebo pes a jančili a přitom my jsme nikoho neviděli. Jednou víme, že nějaký zloděj, po schodišti - říkal nám to druhý den soused, že ho náš pes vyplašil - soused šel zrovna na WC a vždycky kouknul prý do chodby kukátkem a tentokrát viděl někoho na patře, jak očumuje dveře, ale jak začal náš pes štěkat, tak utekl... Takže nejspíš duch to nebýval...

Teď bydlíme v domě starém 7 let a jsme myslím v podstatě spokojení. Samozřejmě bychom si uměli představit i větší bydlení, trošku větší zahradu a "o samotě", ale v naší lokalitě by takový dům stál tolik, že bychom to neuplatili. Měnit lokalitu už by se nám nechtělo. Navíc já jsem docela strašpytel, takže z tohoto pohledu mi blízkost sousedů vyhovuje.