no, tím to právě začíná
fabulace-popírání-ještě větší fabulace-ještě větší trvání si na něčem-neschopnost si ani připustit, že bych nemusel automaticky vše vědět, správně odtušit (tak su to kurňa JÁ, neee, šak ego mam supér) - pak žlutej Anton - taková divná halena s divným vázáním - všichni mluví laskavě a na vše kývají - polstrovanej bejvák - a pak už "Jé, Libiku a Marko, vy jste tady taky?"