"dnes ještě buďme veselí
v té naší bílé posteli
zejtra co bude zejtra kdožpak ví
zejtra si lehneme do rakví"

radko, přesně tohle na mne z toho všeho dýchalo... jasně, že nebyla vděčná za vybrané peníze - ona neuměla a nechtěla umět šetřit, žila stylem "mám, dám - máš, dej"
byla povznesená nad přízemnosti jako je zítřejší oběd... ostatně možná kdyby víc řešila zítřejší obědy, nikdo by dnes už nevěděl, o koho vlastně šlo