Se mnou děti nespaly ani jako mimina, bych se nevyspala já.
Asi v roce jsme je přesunuly do pokoje naproti ložnici a pak se stěhovaly dál od ložnice, dle toho jak jim dorůstali sourozenci.
Pro mě to mělo nevýhodu, když byly nemocní, kolikrát jsem je chtěla mít vedle sebe, ale děti nebyly zvyklé, chtěly svojí postýlku, tak jsem spala jak na trní a chodila je kontrolovat.

Já jsem na spaní celkom kruťas, žádné uspávání a žádná rodičovská postel. Mám ráda svůj večerní klid a také jsem ráda s manželem v ložnici sama.

Ani ze svého okolí asi neznám nikoho, kdy by spal se staršími dětmi.