Jinak tedy o těchto "hitech" jsem nic neslyšela. A to ani u těch nejmladších dětí v rodině, tak asi to je něco mio naši sociální bublinu.

U černobílých hraček - to možná jde o kontast. Nicméně moje děti preferovaly první hračky spíš podle toho jak dobře se to ňuňalo, nebo jak dobře se to drželo do ručky, případně zda to vydávalo příjemný a zajímavý zvuk.
Podle barev se rozhodovaly spíš později a to už asi "čenobílá teorie" nesedí. Obě pohlaví - kluk i holka v tom raném věku preferovali jasné a syté barvy, spíš veselí jako žlutá, blankytně modrá, růžová apod.

Z dek si ani jeden jako usínacího průvodce dětstvím nevybrali červenou, byť jsme ji měli. Měla jsem v několika barvách fleesové emitex. Syn si vybral žlutobéžovou, dcera růžovou. A s těmi pak celé dětství usínali, kamkoliv jsme to museli brát s sebou. Ale stejně myslím že nerozhoduje ani tak barva, ale prostě si dítě "něco" vybere a TO už pak zůstane tím jediným. Totéž se stalo i s výběrem toho NEJ jediného nejdůležitějšího plyšáčka. Ovšem mechanismus tohoto výběru je mi stále záhadou :)