dělala jsem ve věku 14 až 20 brigády ve fabrikách, v zemědělství, jako uklizečka, pomocník v kuchyni, recepční, barmanka, doplňovala zboží v potravinách, dělala jsem pokladní na kase - nebyla to špatná škola, byla to čitelné: v hierarchii je výš ten, kdo maká a nenechá si s*át na hlavu, nic víc, nic míň
A na všech těch pracovních místech byli lidé, kteří se bavili o dětech, o starostech v manželství, o tchánovcích, o televizních pořadech, o tom, jak si zařizují domov - asi jsem se pohybovala v nějakém podivném kultivovanějším vesmíru
Až po studiu na VŠ, zaměstnaná v anglické firmě na adm.pozici jsem se setkala fakt se sprostou mluvou, která mi kombinovaná s promyšlenejma levárnamama vadila
. Jo, tam jsem se taky naučila mluvit sprostě, což se teda mmch hodí, spousta věcí jinak než sprostě vyjádřit nejde, pokud má člověk být exaktní