Libiku, já jsem je tak vnímala. Chlastali v pracovní době, řvali po sobě, mluvili sprostě. Pro mě byli hnusní, takové lidi jsem ze svého života neznala. Tatínek mé kamarádky byl taky dělník a to prostředí a ti lidi tam ho znechucovali úplně stejně jako mě. Jenže on nic jiného dělat nemohl, neměl žádné vzdělání, i když byl přirozeně velmi inteligentní, rad četl a rád se bavil s chytrými lidmi, což v továrně nemohl.