Kaipo, to máš pravdu, já beru věci tak, jak jsou a jak jdou...ale to neznamená, že se nesnažím, aby něco bylo lepší...jen někdy vidím, že je to zbytečně obtížné a že jdou věci vyřešit i jinak...a taky se nesnažím se vším hnout hned a za každou cenu, někdy je prostě lepší počkat na vhodnější okolnosti a pak to jde jednoduše...nelámat věci přes koleno, všechno má svůj čas a svůj důvod, proč to tak je...neplatí to samozřejmě u všeho, ale u hodně věcí ano...a nerozčiluju se kvůli věcem, nebo okolnostem, se kterými nemůžu nic udělat...snažím se vždycky najít cestičku, která je pro mě nejvíc přijatelná, když to nejde přesně tak, jak bych si představovala...a ona někdy nakonec ta cestička je jen menší oklika k tomu, co jsem vlastně chtěla dosáhnout...