kupodivu mi korona do snů nijak nezasahuje... pořád jsou víceméně stejné, živé, barevné, dějové... někdy si říkám, jak ráda bych prospala noc pořádně, beze snů, takhle se věčně budím unavená, emocionálně vyčerpaná, někdy v slzách, někdy rozčílená... je pak někdy i těžké se psychicky srovnat a nenechat se tím rozhodit (a nepohádat se s mužem, po té, co mě ve snu tak rozčílil
)