No, náročný to je tak, jak si to uděláš. Já jsem kochač, takže to beru jako zimní pohybovou aktivitu, nejdu na krev. Vylezu nahoru, pokochám se, užiju si sjezd. Ad červená sjezdovka - neumím ti říct, nahoru vyloženě červené jsem nikdy komplet nešla, u nás je dost úzká, a to nepovažuju za košer, se tam plést sjezdařům. Takže chodím většinou po modré, traverzem na červenou a pak zase po jiné modré. Na jiné, krátké trase vím, že ujdu úvodní stoupání (červená) cca 2 km za půl hodiny, když jsem v kondici, třeba po nemoci za tři čtvrtě. Skialpy jsou ale dosti náročné na technické vybavení, pravdu doporučuju vyzkoušet - nebo si nejdřív udělat přehled (ta Sagita má přehled, co všechno v jakých druzích můžeš potřebovat...). Náročnější než sjezdovky i běžky je udržování technického vybavení - pásy sušit, skladovat, uložit, vázání je různorodé s různou mírou pohodlnosti přepínání mezi jít/jet. Já třeba oblibuju pinové (začínala jsem s ním, je komfortnější na chůzi, ale nedělám si iluze o jeho bezpečnosti při sjezdu, takže nemám ambice sjíždět neupravenou černou nebo volným terénem, na to mám svoje kolena ráda). Manžel má v oblibě rámové vázání, které je na sjezd bezpečností srovnatelné s klasickým sjezdařským. Ptej se kdyžtak, co bys ještě chtěla vědět.
Jo, ono to skialpování na sjezdovce ve skutečnosti v mém podání jen na sjezdovce taky není, to by člověku musel být jen namakanec a opravdu si říct, za den dám pětkrát KLínovec, v reálu tohle dělá jen závodník, když trénuje (jinak nikoho takového neznám). Takže si ujasni, co vlastně očekáváš .....