Přidat odpověď
O tom jsem četla v kronice obce, kde se narodil otec (Pošumaví), a nebylo to veselé čtení. Začalo mrznout už na podzim. Bylo hodně sněhu a lesní zvěř měla hlad, stahovala se k vesnicím a umrzla třeba na návsi. Zamrzly dokonce i studny a lidi byli bez vody, rozpouštěli proto sníh. Vesnice v Pošumaví byly bez uhlí, neb vlaky neprojely, kdo neměl dřevo, mrznul. Mrzli ptáci v letu, lidi je sbírali ze země. Dobytek měli lidi po světnicích, v chlévě by umrznul. Několik žebráků umrzlo za vsí, našli je až na jaře, kdy rozmrznul sníh. Mrzlo nepřetržitě od podzima až někdy do konce dubna. Následující rok byla malá úroda, protože pomrzly ovocné stromy a vymrzly ozimy. V té zimě se narodil můj otec. Babička vyprávěla, jak ho na pekáči strkala do trouby, když uvařila oběd. Z té trouby udělala "domácí inkubátor". Měla o děti velký strach, protože první dvě jí zemřely ještě jako maličké na střevní potíže, na doktora tehdy nebyly peníze.
Předchozí