Jo, napadá Je toho dost:

Vedoucí školních jídelen se věší a tráví v práci dvojnásobek času.
Jsou zvyklí plánovat a objednávat na měsíc dopředu, odhadnou počet porcí, dostanou, co si objednali. To teď neplatí.

- vláda jim různě zavírá/otvírá třídy a školy, například v tuto chvíli netuší, jestli 21. a 22. vůbec budou jídelny vařit.

– počet strávníků se ze dne na den drasticky mění, protože karantény (někdy a někde, takže to ani neodhadnou z toho, že jim někdo svěří, že Pepíček ze 3. B je pozitivní)

– do karantény může padnout i celá dodavatelská firma, takže najednou vypadnou dodávky na příští den a celý další týden a je nutné je sehnat jinde

– v důsledku střídavého vyučování padly někde počty strávníků až na polovinu (i míň) a při výběru ze dvou jídel jídelna provařuje

– když jídelna provaří, doplácí se to z prostředků školy (školy už mají rozpočty naplánované, utracené a ředitel by zuřil)

– na konci kalendářního roku musí mít sklad optimální hodnotu (ideálně jako loni), protože v případě plusu by se to vykázalo jako kladný hospodářský výsledek školy, který však nemůže být utracen, bo leží v potravinách ve skladu a ředitel by prachy vracel/vypadal jako neschopný utratit, co dostal, nebo v případě mínusu by vypadal jako neschopný dodržet rozpočet. Na konci roku tudíž musí přesně klapnout plány na to, co může/nesmí zůstat ve skladu.

– dodavatelé mají snížené prodeje, nestihli prodat zboží, to postupně prochází, takže buď dodávají zboží těsně před lhůtou, nebo dokonce "omylem" prošlé. Jídelny si tudíž netroufají brát na sklad, protože netuší, jestli to nebudou muset za týden spotřebovat a hlavně pořád kontrolují, co dostaly za zboží a handrkují se o vrácení, což je otravná a zatěžující administrativa.