Luthienko, moje tchýně by něco podobného nejspíš psala také, a to i dnes po pětadvaceti letech
Až na to, že s tou vlezlostí by to bylo spíš opačně, já jsem nesympaticky zdrženlivá

Heleď, nevím, tohle je asi vždycky těžké z obou stran.
Mně se zatím synovy přítelkyně zamlouvaly, takže v této roli to zatím neznám, ale může to kdykoliv přijít.
A člověk neudělá vůbec nic, musí jen hledat způsob, jak s protějškem korektně vyjít. Ještě se můžeš tajně modlit, aby se rozešli.
Ale jak sama píšeš, nejhorší možnost je dávat svou averzi najevo nebo dokonce synovi domlouvat (což asi absolvoval chudák můj muž, jak jsem z náznaků vyrozuměla).