Když dítě, které neumí číst, slabikuje, tak je šance, že se naučí číst. Když dítě, které umí číst, poslouchá, jak jiné dítě slabikuje, tak se nudí a kouká z okna nebo se nudí a vyrušuje (podle povahy). Tudíž to první sice není zábava, ale je to dítěti ku prospěchu; to druhé také není zábava, ale dítěti to ku prospěchu nijak není, spíše naopak. Kde je nějaká podpora šikovných dětí? Naopak zabijeme u nich zvídavost a vybudujeme odpor ke škole... To je bohužel moje zkušenost.