Problém je v tom, že ať uděláš co uděláš, tak si to vyloží po svém - tedy jako potvrzení toho, co si myslí. Apoň teda taková je moje zkušenost. Takže jediná rada je, nedělej něco po čem se pak budeš cítit blbě, u mě je to třeba omlouvání se za něco, za co si nemyslím, že bych se měla omlouvat. MM teda není přímo žárlivec, spíš paranoidní a nedělá scény ale tiché dusno.

Zas na druhou stranu, nevím jestli je to dobrá rada, u nás je to v tomhle okamžiku už spíš na rozvod. (Nějak se zkombinovalo složité období, to že jsem začala chodit do práce, uvědomila si, v čem vlastně funguju a přestala to zvládat a začala se víc chovat podle sebe)