Přidat odpověď
Já si v socialistické škole na základce četla pod lavicí. Většinu učiva jsem zachytila hned, procvičování toho, co umím, a pomoc slabším jako suplování práce učitele jsem nenáviděla a tvrdě odmítala. Střední jsem taky zvládla levou zadní a na VŠ přišel drsný pád na hubu, protože jsem se neuměla učit a měla jsem za ta léta dojem, že mi všechno půjde samo. No, nešlo, VŠ měla přece jen jiné nároky.
Myslím, že naše školství dělá zásadní chybu v tom, že se snaží podporovat vysloveně slabé žáky (už jen to, že o přeřazení dítěte do zvláštní školy rozhodují rodiče, je samo o sobě zajímavé, neb bez jejich souhlasu to udělat nelze), přičemž na chytré děti zvysoka dlabe. Takže se ptám: potřebuje a chce naše společnost ty chytré děti, když na ně totálně dlabe? Někdy mám dojem, že ideálem budoucnosti jsou nepracující a nepřizpůsobiví, ty společnost podporuje horem dolem a cpe jim víc, než kolik by si vydělali prací. Na ostatní, pracující a bezproblémové, prostě totálně sere, stejně jako na chytré děti, s těmi se tu pro budoucnost nepočítá.
Předchozí