Girili tak to je super, to mělo smysl. Syn neměl nic podobného. 2x týdně se sešli, poklábosili, zapojovali se samozřejmě jen ti kdo se zapojovat chtěli, takže syn ani nepípl. Ale viděli se. A pak úkoly. Netlačili na nás moc, to si nemohu stěžovat, ale každodenní dohadování s prvňákem, který se nechce učit, to je peklo. Jsem ráda, že už to za mě dělá někdo jiný. Syn chodí do alternativy, úkoly ani známky nemají, na mě je logopedie. I to je o nervy. Druhý syn půjde do stejné školy. U dcer jsem měla ambice, u synů jsem se zřejmě dostala na hranu svých psychických sil.