Přidat odpověď
Koníčku, to je pravda. Věřím, že jsi měla hezké dětství. Ale určitě nevěřím tomu, že by tu byl kdokoli šťastný za těhotnou teenagerku.... Prostě pokud se jde tomu vyhnout, je to lepší. Už jen kvůli tomu dokončenému studiu.
A co se týče šťastných dětí bez otců - já znám, bohužel, víc těch, co mají takové ty klasické starosti - špatně komunikující rodiče, víkendy u otců (a macech), ne úplně pevné místo v rodině (tím myslím, že se necítí doma nikde, protože matka má nového partnera a děti a otec novou rodinu, málo prostoru). Stane se to i lidem, kteří se dají dohromady ve třiceti, to vůbec nezpochybňuji. Ale jak píši - ten tvůj příklad je pro mě osobně spíš odstrašující, než že by byl v kategorii "žili šťastně až do smrti". Věřím, že vztahy máte dobré, rodina šlape, ale já bych radši, aby děti počkaly. A zase - neznamená to, že to udělají.
A i tak je fajn, že jsi ten příběh sdílela.
Předchozí