"většina šestnáctiletých to má spíš jako libik."
no, na to, jak málo jsem měla v životě chlapů, je opravdu zábavné, že se stávám příkladem bezbřehé promiskuity, když vzpomenu na to, že jsem jednou šla do letňáku s Liborem a podruhý na bigbít s Davidem
I já znám lásky od 16 na "celý život", část jich byla pokračováním vesnického úzu "urvat nejlepšího Frantu včas" a část z nich byla náhoda, kdy přes veškeré normální zájmy a úlety
si ti 2 zůstali nablízku a pak to přišlo, když už všichni začali být oženění. Některé z nich vydržely šťastné, některé jen vydržely (s problémy , s depresemi) a některé se rozpadly.
V 16 má člověk hlavně dělat úplně jiné věci než potkávat lásky na celý život.