Přidat odpověď
Okolíku,
mezi jídlem a v jídle vnímám jako jistý, pro mě signifikantní, rozdíl. Jídlo, do kterého dítě šlápne, bych nejedla, jídlo, mezi kterým prošlo, ano.
Nepopírám, že mi to připadá jako pitomost, aby sedmileté dítě tancovalo na lince mezi jídlem, nicméně pokud do něj nešlápne, nechápu tu zakladatelčinu chuť zvracet, fakt ne. Už proto, že i já sama jsem při přípravě jídla tak nějak nakloněná nad ním, jinak to neumím, tudíž člověk vyskytující se v rovině nad potravou mě nějak neděsí.
Předchozí