mám ráda svou tchýni, a asi to bude znít blbě, ale co zemřel tchán, je jiná, lepší sebevědomější, klidnější, vyrovnanější, a to přesto, že během roku a půl přišla o manžela, zjistila, že má rakovinu plic, léčila se, teď čeká na další kontrolu, ale momentálně bez léčby

a taky zjistila, že má vlastně docela fajn tchýni, které je 96 a nikoho už nemá, ty dvě si zbyly a zjistily, že mají co si říct a že se mají rády, je to zvláštní

ale jsem ráda, že si to stihly uvědomit, určitě si to ale neřekly, ale určitě to ví, to se z řeči pozná

ta starší má teď covid, moc bych si přála, aby to zvládla, ona nám hodně pomohla, když tchán nezvládal myšlenku, že naše třetí dítě nebude naše, tchýně tenkrát neudělala vůbec nic, ale babička svýmu synovi vysvětlila, že jde o malý děcko a že blbě se chová on a že my neděláme vůbec nic špatného
měla jsem ji ráda už před tím, ale za toto ještě víc


z pozorování - pokud se maminka chová dobře ke svýmu dospělýmu dítěti, bere ho jako dospělý, pak je dobrou tchýní, špatný to je, když svý dospělý dítě poučuje, buzeruje, neuznává jeho názory
má to vliv na vztah partnera k tchýni