No, já teda také neplním očekávání a před léty jsem tu popsala spousty diskusí na téma já a moje matka.

Stejně jako já to myslím dobře se svými dětmi, stejně dobře to myslí i ona se mnou. Já to tak přijímám, poslechnu si to, ale už mě nemrzí, že nemáme stejný názor a ona už si zvykla, že si dělám věci po svém a neroní slzy a nevydírá neb prostě neplýtvá svou silou. Jsem ráda, že jsem kdysi netřískla dveřmi a nezanevřela na ní. Právě díky různým názorům a pohledům, které jsem dostala tady.

Víc názorů a oči uši dokořán, myslet dřív než konat, to se snažím. ...ale ne vždycky mi to jde.