Tatramelko, nejsou to žádní spratci, jsou to normální děti a ty máš na ně přehnaná očekávání. To je asi tak vše. Příště bych pro zachování klidu je u dědy vystřídala, brala je k němu po jednom, aby se s ním každý pár minut v klidu pobavil.
Chápu tě, že ti ruply nervy, to je pochopitelný, ale děcka se chovají jako děcka, nechtějí dědovi ubližovat, v jeden moment to slyší, že dědovi pípá sluchátko a v druhý moment to vypustí z hlavy. Jsou před dědečkem zjevně nesví a to "zlobení" je taková vzájemná podpora sourozenců v ne úplně komfortní situaci.
A nejvíc bych byla naštvaná na manžela, že tam vytáhne mobil a nezáleží mu na tom, jak ty to vnímáš - to ty děti ještě víc podpoří v tom nejistém pocitu.