Len, jo! To je přesně ono!
má spočítané talíře a nějak záhadně ví, kde je jaký nedojedený talíř. Obývák procházím několikrát denně, abych případně uklidila nějakou nedojedenou svačinu naší nejmladší, bo samozřejmě mopsice nesmí lepek a dost dalších věcí, ale je jí to úplně jedno. Večer jsem se musela naučit jí vyhodit z obýváku a zavřít dveře, protože potvora čeká, až vypadneme a ona si bude moct v klidu prohlídnout všechny kouty a stoly, jestli tam něco nezbylo. Odchází velmi nesopkojená. Ona je ráda i za každý lék, který sotane, na veterině jí pumpovali žaludek - doatal nějaký gel, co má nasát do sebe toxiny a strašně se divili, že jí to chutná, že do normálně se to do nich musí napumpovat a ona to ochotně baštila.
Jediný, co nebaští, jsou psí granule
to jí nepřijde jako jídlo.
Když nechám na lince nedojedený talíř, je schopná na něj kňučet pokaždé, když se někdo přiblíží. Kolikrát si říkám, co zase blbne a pak objevím nedojedený talíř po malé. alá se musela naučit, že vše o co stojí, musí dát na linku, kam pes nevyskočí. Bohužel je schopná otevřít školní tašku a vyhrabat nedojedenou svačinu. Což nesmí, má potom průjem, ale uhlídat to je děs.