Marko,
ten problém nevyřešíš tím, že se budeš denně rochnit,ano, rochnit,to slovo s e mi líbí,pěkně to vystihuje

ve vysokých číslech pandemie, v lockdownu a dětí dřipících doma, v příkazech a zákazech, ve strašení, co všechno ještě přijde a jak to bude hrozný a jak budeš doma v bolestech umírat na infarkt nebo slepák, protože pro tebe nikdo nepřijede.
Pro nikoho tahle situace není příjemná. Pro spoustu lidí je dokonce hodně, hodně nepříjemná. Ale je třeba se z toho nebláznit, žít s menším či větším omezením tak dobře, jak to jen jde.
Je úplně jedno, co já vidím nebo nevidím, sedím většinou doma, protože můžu pracovat z domova, děti taky sedí doma, nosím roušku, do davů nikam nelezu. Snažím se držet všechny své členy rodině v psychické pohodě.
Vlezeš na Rodinu a dozvíš se, že to teda bude pěkný,co to dělají, o bože, pouští ty děti do školy. a dokonce chtějí otevřít Lidl či co...A pak dostaneš infarkt. a oni pro tebe nedojedou, nechají tě doma umřít.
Fakt vás to baví?