Já myslím, že my tady zoufale potřebujeme někoho, kdo by byl schopen klidně, bez hysterických emocí, srozumitelně pro všechny vysvětlovat základní a praktické informace. Třeba toto s těmi sanitkami. To je potřeba, aby si lidé uvědomili. Že ve zmatku a strachu mohou uškodit - ve smyslu způsobit zbytečnou zátěž už tak přetíženému systému. Ve stylu "Lidé, sedněte si, zamyslete se, uvažujte. Je to tak a tak..." Třeba udělat jednoduchou infografiku, jak personálu trvá jen se obléknout do všech ochranných pomůcek. Co vše se potom musí zlikvidovat. Jak je náročné se v tom pohybovat. Nebo - ano, srovnáváme tuto nemoc s chřipkou, na kterou lidí umírají, ale tato nemoc vyžaduje úplně jiná opatření v nemocnicích a při zacházení s i jen podezřelými pacienty.

Strašně mě rozčiluje ten odezdikezdismus ve sdělovacích prostředcích. Jeden napíše, že se nic neděje (aby nebyl tak úplně free, tak připíše, že jako jo, zdravotníci to teď mají těžší), vzápětí se do něj opřou z protistrany.

Já jsem od přírody spíš plašan (no, Střelec, rychleji mluvím, než myslím ), byť když dojde na věc, tak (většinou) konám a nejančím. Přesto jsem začínala už být nervozní, když náš příbuzný 50+ ležel už dvanáctý den doma s Covidem, každý den 39,5 a horečky nešly domů. Nejel nikam, volal Dr., a mu sdělila, že má vydržet, že horečky mohou trvat až 14 dní. Já měla z tepla svého bytu už po cca 7 dnech pocit, že by si měl fakt zavolat sanitu, že už to je na hospitalizaci. No, opravdu - naštěstí - po dvou týdnech horečky opadly, nyní se zotavuje, slabý samozřejmě jako moucha. K tomu onemocněla jeho žena (velká obezita hormonálního původu a oslabená imunita) a tchyně 80+. Všem je již lépe, manželka tedy se ztrátou čichu a chuti. Všichni vyčerpaní, ale dali to .