Přesně proto se těším až mladý odejdou. Ano, vždycky nám vyhrožujou, že budeme na všechno sami, že už nebudou pomáhat s úklidem, máma už to nedá fyzicky a já časově. Ale na druhou stranu tu bude podstatně víc místa na všechno. A taky se nebudou dělat komplikovaná jídla, každý jiné, při kterých padne půlka nádobí, otevřu si pixlu a sním to z ní . Nebo z jednoho talíře. Nebo půjdu na oběd do závodky, přinesu ho domů, jako za studentských časů. Nebo žena ze školky. Bude klííííd.