alimenty mám, celkem dobré (jak slyším, tak částky bývají směšnější), ale druhý příjem to není ani náhodou. A hlavně mě táhnou ke dnu dluhy z vyplacení bytu. Ale abych byla objektivní: hodně mi šlo o to, aby dětem zůstalo bydlení, na které jsou zvyklé, šlo by byt prodat a jít do menšího (bydlíme na šedesáti metrech, takže tj asi v naší situaci nadstandard. ). tatínek chtěl byt prodat, nechtěla jsem, takže vyplacení mě dost ochromilo. Vlastně alimenty se mu skoro vraci ve splátkách .
Jak ale píšu, nevyskakuju si, dávám to za cenu permanentního strachu a stresu, ale vím, že mám štěstí, že mám vzdělání a krom neobvykle často nemocného dítěte, tak děti zdrave. Samoživitel, který třeba má ještě nižší vzdělání, nemá páky na vydření alimentační povinosti, dítě s nějakým problémem, popř on sám má třeba handicap....hrozná představa! Mají můj obdiv (třeba sem píšou takové maminky. To jsou fakt hrdinové všedního dne)