Přidat odpověď
podle wiki: Soucit je pocit spoluúčasti na bolesti a trápení druhých.
Efekt bude mít až nějaký to jednání, který ale může a nemusí nastat. Můžu k někomu mít soucit a nedělat nic, nebo naopak žádný soucit nepociťovat a přesto jednat morálně, protože vím, že je to tak správné.
V sociální práci a ve zdravotnictví jsem zaznamenala zajímavý jev: soucit je častý dost často jen k někomu. K dětem, ale ne k romským. K důchodcům, ale ne k bezdomovcům. K bezdomovcům, ale ne k feťákům. K opuštěným zvířátkům, ale ne k opuštěným lidem. Ke všem výše jmenovaným, ale ne k úředníkům. K trpícím pacientům, ale ne k motorkářům.
A někdy to ten děsně soucitnej člověk brzy vzdá, protože rychle vyhoří, nebo se mu chování mimo profesionální rámec vymkne nebo vymstí.
Předchozí