Mariano, u nás to došlo tak daleko, že obývák je spíš nejmladší dcery a když si tam chce někdo k ní sednout, bere ho skoro jako vetřelce....s tím distančním vzděláváním se tam prostě zabydlela a ano, přes lego a její domečky neotevřu ani šuplík pod televizí....
ještě že je ten obývák tak velkej. No ale já jí to přeju, ať si dětství užije. Svůj prostor si vybojuji, když je třeba