Pamatuji si velmi dobře,byla jsem v první nebo druhé třídě /pak jsme se stěhovali do jiné čtvrti, tak v tom mám jasno/, moc se to neprožívalo, školní děti prostě byly doma samy, chodily ven sáňkovat a bruslit /Praha/, nikdo je oficiálně nehlídal. Do školy nás rodiče vedli jen první týden a pak už pěkně samy. Jeden spolužák měl staré rodiče, to znamenalo přes 40
, byl vymodlené dítě, které matka denně vodila do i za školy a ten byl všem pro smích.