hodně záleží na učioteli a vedení školy. Já jsem od první třídy upozorňovala, že dítě má poruchu pozornosti. Učitel celou dobu jel v tom, že to není žádná porucha, ale její flegmatická povaha (rozuměj: je to debil, s tím se nic nenadělá). Upozornil na její tupost celou sborovnu. Takže rodičáky byly ve stylu: Je problém, ona hledí. Když jsem ji objednala do PPP, řekli mi, že jim je jedno, jestli jí dají nějaký papír, protože tam dají každému to, co jim nadiktuje
. Zrovna, když do školy přišla zpráva z PPP, jsem zjistila, že ji učitel mlátí do zad, např. když neví, kde čtou. Na další škole jí zkracovali písemky, ale asistentka nestíhala pro samé kopírování a pochůzky na poštu ani kluka, na kterého byla psaná, natož třeba mrknout, jestli má ta naše zapsané úkoly. Teď přešla na vyšší stupeň, třídní vypadá, že je rozumný, ale co ti další, to nevím.
U nás učitelky pročítají zprávy z PPP, v jedné třídě mají 2 děcka s podpůrnými opatřeními a 3 s poruchami učení, je tam 1 asistentka. Ten přístup je naprosto jiný. Jsem ráda, že naše škola je v tomto fakt dobrá.