Marko, bylo mi vytýkáno, že Anna je jméno, které se v mnoha případech zdrobňuje nejen u dětí, ale i u dospělých. I namítla jsem, že skutečné děvče není Anna a její zdrobnělina je jednak daleko od spisovného tvaru a za druhé působí příliš domácky.
Když jsem "demonstrovala text" (ty jo, to je patvar) říkala jsem si, tak jaké jméno , aby bylo dostatečně anonymní a přitom to vystihlo "Lojzička? Pepička?"

A napadla mě kočinka. Já to slovo znám jako slovo milé, nicméně nevhodné k oficiální komunikaci. Samozřejmě, že pokud si zlomím nohu, tak můj partner nezavolá šéfovi.
"dobrý den, kočinka dneska nejde do práce"