můj syn je dys- (lektik, grafik, ortografik) a na prvním stupni měl v češtině docela úlevy. část češtiny měl se svojí třídy, část ve speciální učebně se speciální pedagožkou. i při češtině ve své třídě mohl používat nějaké "taháky" (tabulky s vyjmenovanými slovy, grafické znázornění, jak rozlišit slovní druhy...), nemusel vypracovávat všechno nebo měl na vypracování víc času. ta úleva byla i v jiných předmětech, kdy bylo potřeba něco vypracovat písemně nebo když bylo potřeba vyznat se v psaném textu (třeba v matice zpočátku slovní úlohy). jsem moc ráda, že s ním do třídy nechodila nějaká hypespravedlivá dcerunka, která by vykřikovala, jak je špatné, že tohle všechno se děje zcela veřejně a že je potřeba kluka někam uklidit, aby nikdo nevěděl, že (je tak blbej, že) nedělá úplně to samé, co ostatní